Září 2013

Setkání ve vlaku

16. září 2013 v 22:41 | caleby
Proběhla jsem zdí. Vynořila jsem se na nástupišti plném lidí, vlastně rodiči loučící se s dětmi, co odjížděli zpět do Bradavic. Podívala jsem se na hodiny, bylo 10:58. Dnes jsem to měla opravdu jen tak tak. Rychle jsem se protáhla davem a nastoupila do prvního vagonu za lokomotivou. Kufr jsem sotva utáhla, ale nějaký usměvavý rodič mi pomohl.
Ocitla jsem se v uličce plné studentů. Některé tváře jsem poznávala od vidění, jiné jsem viděla úplně poprvé. Táhla jsem svůj kufr přeplněnou uličkou, když se vlak začal rozjíždět. Neudržela jsem rovnováhu a naletěla přímo do jednoho ze studentů.
A byl to on! Stál tam přede mnou. Harry Potter.
Zpanikařila jsem. Nejdříve mi pomohl na nohy a mile se na mě usmál. Celá jsem zrudla.
"Promiň," začala jsem se omlouvat, "setrvačnost, však to znáš."
Tak to bylo trapný. Zase jsem se snažila být vtipná.
Jen se na mě zakřenil.
"V pohodě," mrknul na mě. "Nechodila jsi se mnou loni na Lektvary?"
"A-a-ano, chodila," zakoktala jsem. "Nemáte v kupíčku volné místo navíc?" zeptala jsem se a snažila se, aby to znělo ledabyle. Přece jsem na něj nemohla vybalit hned "Miluji tě! Vezmeš si mě?"
"Jo to máme, jsme tam jen já, Ron a Hermiona," zamrkal na mě. Z toho pohledu se mi podlamovala kolena. Popadla jsem kufr a zamířila si to do kupé.
U okna seděl Ron a naproti Hermiona, která zase četla. Šprtka. Ron se na mě podíval a přikývl na pozdrav, pak se zase věnoval své svačině. Harry za mnou zavřel dveře a pomohl mi s kufrem. Byla jsem v sedmém nebi, nikdy jsem se k němu tolik nepřiblížila. Sedl si naproti mně.
"Taky se tak těšíte do Bradavic?" zeptal se Harry.
Ronovi přes plnou pusu nebylo rozumět. Hermiona jen přitakala a dál se věnovala knížce.
"Ani nevíš, jak moc!" vydechla jsem. Přesně! Sedím tu v kupé s Harrym a jedu do Bradavic, může být něco lepšího?

Tak jsme tak v tiché společnosti vyjeli vstříc čtvrtému ročníku.