Ještě jsem chtěla říct...

28. února 2015 v 23:36 | caleby |  moje keci
Co jsem to vlastně chtěla říct?
Chtěla jsem jen připomenou, že v dnešní době znám málokoho kdo je v pohodě a v klidu. Ale proč? Za čím se všichni honíme? Kam pořád spěcháme? Nerozumím tomu...
Copak je těžké každý den na chvíli zastavit? Jak bojovat proti stereotypu?
Já se snažím bojovat jednoduchým způsobem.
První co jsem začla dělat bylo pro mě docela výzvou. Začala jsem dělat kterých se bojím. Docela mě to posunulo dál, prostě na další level.
Dál jsem začla chodit víc pěšky, místo abych všude jezdila. A když jedu MHD, můžu alespoň přečíst pár stránek.
Když chodím pěšky, snažím se nedívat se pod nohy na chodník. Dívám se kolem sebe. Věřte nebo ne, ale během cesty je toho tolik k vidění. Já bydlím v části města, kde je hodně ptáků, nejvíc jsou zde straky. Je až neuvěřitelné, jaké hovadiny tyhle gangy provádí. Nejednou jsem se zastavila a zírala.
Stačí se jen dívat a nebát se dělat něco nového, pak už život nebude stereotyp.

Přeju všem, aby měli pestrý život Usmívající se

Celeby

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hellboy hellboy | Web | 1. března 2015 v 1:40 | Reagovat

I tobě přeju pestřejší život:))

2 Sabča Sabča | Web | 1. března 2015 v 9:33 | Reagovat

hezky blog zvu te na svuj

3 Petra Petra | 1. března 2015 v 10:00 | Reagovat

Není lehké udělat změnu velkou, ale začínat postupně jako ty a nebát se být otevřený všemu kolem je inspirující. Drž se dál, a doufám, že takových, kteří se začnou koukat kolem sebe bude přibývat. Vždyť pod svícnem je největší tma.

4 Caleby Caleby | Web | 1. března 2015 v 19:29 | Reagovat

Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama